Jak si vybrat domácí kyslíkový koncentrátor?

Jak si vybrat domácí kyslíkový přístroj?

Pokud si chcete pořídit kyslíkový koncentrátor pro domácí péči, zdravotnické zařízení či domov sociální péče, mohou vám následující řádky pomoci s výběrem.

 Co je to kyslíkový koncentrátor?

Kyslíkový koncentrátor je přístroj, který umožňuje výrobu vysoce koncentrovaného kyslíku. Koncentrace kyslíku, která vychází z přístroje, je okolo 93 % +- 3 %. Jedná se o přístroj, který je určen k poskytování doplňkové kyslíkové terapie s nízkým průtokem kyslíku pacientům trpícím kardiovaskulárními onemocněními, CHOPN či majícím plicní obtíže.

Základní funkcí kyslíkového koncentrátoru je dodávat kontinuální proud kyslíku v nastaveném množství. Přístroj je převážně určen k poskytování doplňkové kyslíkové terapie pacientům v domácím prostředí, domovech pro seniory, lázních či pečovatelských domech.

Najde nicméně uplatnění i v nemocnicích, kde není přímo rozveden kyslík na jednotlivá lůžková oddělení. Kyslíkový koncentrátor může dodávat koncentrovaný kyslík nejčastěji v průtoku od 0,5 do 5 litrů za minutu. Pro většinu pacientů je to dostatečně vysoký průtok. Náročnější pacienti mohou volit i kyslíkový koncentrátor s průtokem 10 litrů za minutu. Životnost kyslíkového koncentrátoru DeVilbiss je až 10 let.

 Jak funguje kyslíkový koncentrátor?

Kyslíkový koncentrátor je sestaven tak, aby dokázal koncentrovat kyslík přímo ze vzduchu, který je v místnosti okolo přístroje. Vzduch standardně obsahuje 21 % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % ostatních plynných látek (zejména oxid uhličitý a argon). Elektricky poháněný kyslíkový koncentrátor (oxygenátor) odděluje ze vzduchu dusík pomocí uhlíkových tyčí. Vzduch je nasáván kompresorem a filtrován přes prachový, HEPA a bakteriologický filtr.

Dále je přiváděn na speciální filtr ze syntetického zeolitu, který funguje jako molekulární síto, které zachycuje dusík a propouští kyslík. Kvalitní kyslíkové koncentrátory dokáží dodávat 90-96% koncentrovaný kyslík ve stabilním průtoku s tím, že koncentrace kyslíku neklesá s rostoucím požadavkem na průtok. Každý přístroj je vybaven regulátorem průtoku od 0,5 až do 10 litrů za minutu.

 Komu je kyslíkový přístroj určen?

Špatně se Vám dýchá? Trpíte respirační insuficiencí nebo jste kardiak? I Vám může pomoci oxygenoterapie pomocí kyslíkového koncentrátoru! Pomocí oxygenátoru můžete doma provádět kyslíkovou terapii při tzv. hypoxii. Hypoxie je stav, kdy tkáně v těle nemají dostatek kyslíku. Za hypoxémii se označuje nízký obsah kyslíku v krvi. Oba stavy spolu souvisejí a jsou velmi nebezpečné. Nedostatek kyslíku ovlivňuje kompletně celé tělo. Probíhá špatně látková výměna, ovlivňuje krevní oběh i negativně působí na naši imunitu.

Kyslík se využívá při léčbě mnoha onemocnění. Níže uvádíme výčet některých onemocnění a stavů, při kterých se kyslíková terapie používá – část z nich se léčí v nemocnici, u chronických onemocnění pomáhá dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT):

  • hypoxemie, hypoxie, anoxie, anoxemie,
  • plicní onemocnění,
  • CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc
  • pneumokoniózy – velmi pokročilá stádia,
  • počínající edém plic,
  • bronchospasmus,
  • plicní fibrosa, těžké astma,
  • plicní vaskulární onemocnění,
  • plicní arteriální hypertenze,
  • neurologická onemocnění,
  • myopatie,
  • onemocnění hrudní stěny,
  • těžká kyfoskolióza hrudní páteře,
  • respirační insuficience při těžké obezitě,
  • pooperační období,
  • šok,
  • těžká anémie, poruchy krevního oběhu, AIM,
  • otrava oxidem uhelnatým,
  • perinatální období,
  • a obecně plicní onemocnění, která provází hypoxemie (nízká hladina kyslíku v krvi).

O tom, zda kyslík potřebujete, jaký průtok nastavit a kolik hodin denně ho používat, vždy rozhoduje lékař – obvykle pneumolog podle vyšetření krevních plynů.

Doba používání se liší podle onemocnění: někomu lékař doporučí kyslík jen při námaze nebo ve spánku, při dlouhodobé domácí oxygenoterapii je to obvykle alespoň 15 hodin denně.

Jak vybrat kyslíkový koncentrátor?

 Aby kyslíkový koncentrátor přinášel konkrétnímu uživateli žádoucí efekt, je důležité brát v úvahu mnoho faktorů a parametrů. Následující řádky Vám pomohou s konkrétním výběrem, pokud hledáte přístroj pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii (DDOT), či přístroj vybíráte do zařízení, jako jsou domovy pro seniory, lázně či nemocnice. Pojďme se na ně podívat.

1. Průtok

 Označení průtoku udává, jaké množství kyslíku je kyslíkový koncentrátor (oxygenátor) schopen dodávat v litrech za minutu do těla uživatele. Koncentrace kyslíku by s rostoucím množstvím neměla klesat a pořád by měla dosahovat min. 90% koncentrace. Kyslíkové koncentrátory je pak nutné vybírat podle toho, jakou potřebu uživatel kyslíku má. Pokud je člověk závislý na kyslíku 24 hod denně, pak je potřeba průtoku zpravidla vyšší, někdy i více než 5 litrů za minutu. Pak je vhodné pořídit kyslíkový koncentrátor s průtokem např. od 0,5 – 10 l za minutu.

Pokud lékař vyhodnotí, že potřeba kyslíku není tak vysoká a pacient užívá koncentrovaný kyslík z oxygenátoru jen několik desítek minut či pár hodin denně, pak může stačit přístroj s nižším maximálním průtokem. Nejoptimálnější volbou pro 95 % pacientů je kyslíkový koncentrátor dodávající kyslík s průtokem max. 5 litrů za minutu. Zvláštní pozornost nicméně věnujte podmínce, že s rostoucím průtokem by neměla klesat koncentrace pod 90 %. V praxi to pak znamená, že stejná koncentrace kyslíku je jak při nastavení oxygenátoru na průtok 3 litry za minutu, tak při průtoku 5 litrů za minutu. Ne každý přístroj toto zachovává.

 Druhou věcí, kterou je nutné mít na paměti a může hrát roli při výběru, je potřeba nastavení konstantního průtoku kyslíku či pulzní potřeby. Během té přístroj rozpozná Vaši dechovou frekvenci a dodává koncentrovaný kyslík čistě jen v okamžiku, kdy se pacient nadechuje.

Tento mód se využívá převážně u přenosných kyslíkových koncentrátorů, které jsou napájeny z baterie. Pulsní mód pak dokáže značně ušetřit energii, přístroj pracuje déle a dokáže také poskytnout najednou i větší průtok oproti konstantnímu režimu. 

2. Váha

 Váha kyslíkového koncentrátoru je odvislá od potřeby jeho využití a jeho průtoku či doby, po kterou přístroj chcete využívat (to se však týká hlavně přenosných koncentrátorů). Dle váhy můžeme proto rozlišit statické a přenosné kyslíkové koncentrátory. Statické jsou ty, které jsou závislé na přímé dodávce elektrické energie ze sítě. Přenosné jsou ty, které jsou napájeny i z akumulátoru a nejsou závislé na konkrétním místě použití a je možné si je brát na cesty.

Statické kyslíkové koncentrátory jsou těžší. Jejich váha se může pohybovat mezi 11 – 20 kg. Výrobci kyslíkových koncentrátorů se samozřejmě snaží váhu redukovat, ne všem se to ale daří. Optimální váha, aby zařízení obsluhující a ošetřující personál mohl přenášet, je do 15 kg. Některé statické kyslíkové koncentrátory jsou opatřeny navíc kolečky pro lepší mobilitu nejen po místnosti, ale také např. po celém zařízení sociálních služeb, nemocnici apod.

Váha přenosných kyslíkových koncentrátorů záleží převážně na množství průtoku, které přístroj dokáže poskytnout. Váha je tam tedy poměrně různorodá. Od 1 kg do 10 kg s tím, že právě např. u mobilního kyslíkového koncentrátoru vážícího 1 kg je průtok maximálně 0,5 l za minutu. Pokud má někdo vyšší potřebu, je nutné zvolit těžší přístroj s vyšším průtokem. Výhodou některých mobilních přístrojů je pak právě výše zmíněná volba kontinuálního průtoku a pulzního módu. Váhu pak také předurčuje kapacita a velikost akumulátoru. Bohužel platí, že čím větší výdrž baterie, tím vyšší váha. Je nutné ale doplnit, že mobilní kyslíkové koncentrátory jsou většinou opatřeny doplňky v podobě brašny, batohu či kufříku na kolečkách, které mobilitu dokáží zjednodušit.

3. Mobilita

 Již jsme zmínili dva typy oxygenátorů. Jedny jsou statické – napájené ze sítě a mobilní (přenosné) napájené převážně z baterie. Pokud je člověk závislý na kyslíku a nechce se omezovat jen na jedno místo, cestuje či chce mít člověk koncentrovaný kyslík nablízku, je vhodné volit mobilní kyslíkový koncentrátor. Některá zařízení sociálních služeb, nemocnice či domovy pro seniory volí mobilní kyslíkový koncentrátor při nutnosti dopravy klienta například na vyšetření do nemocnice či jiné nutnosti převozu klienta/pacienta apod.

Mobilní kyslíkové koncentrátory jsou zpravidla opatřeny i napájecími kabely pro zapojení ze sítě, ale i například přes zásuvku 12 V automobilu, aby bylo možné přístroj nejen dobíjet za jízdy autem anebo jej mít zapojený jako statický kyslíkový koncentrátor přímo ze sítě. Některé kyslíkové koncentrátory jsou navíc opatřeny redukcemi k zapojení do sítě na jiných kontinentech a zároveň mohou být schváleny i pro provoz na palubě letadel.

4. Hlasitost

 Kyslíkové koncentrátory mají různou hlučnost. Kvalitní kyslíkové koncentrátory vydávají hluk okolo 35 – 45 dBA. Pro představu 40 dBA odpovídá hluku v podobě šumu v tichém bytě. Hluk začne klient vnímat spíše až v nočních hodinách při 24hodinové potřebě dodávky koncentrovaného kyslíku. Pokud má přístroj hladinu hluku do 45 dBA, patří k těm tišším a dá se na daný šum zvyknout. Pro choulostivější jedince je možné přístroj například opatřit delší kyslíkovou kanylou (hadičkou vedoucí kyslík z přístroje) a nechat přístroj v jiné místnosti, než kde pacient spí.

5. Příslušenství

 Základní příslušenství pro všechny kyslíkové koncentrátory je zpravidla stejné. Pacient se neobejde bez kyslíkových brýlí (nosní kanyla), kyslíkové masky a propojovací (prodlužovací) kanyly, aby mohl být pacient alespoň trochu mobilní po místnosti či nemusel mít přístroj hned vedle sebe. Při dlouhodobé aplikaci je navíc určitě nutností mít zvlhčovač, který se umisťuje na kyslíkový koncentrátor. Zvlhčovač následně zvlhčuje kyslík, aby nedocházelo k vysušování nosní sliznice. Zvlhčovačem tak předejdete například krvácení z nosu při dlouhodobé aplikaci. Ne každý kyslíkový koncentrátor je možné vybavit zvlhčovačem.

Dále je nutné dbát na dostupnost příslušenství v podobě filtrů, které je nutné cca po 1 – 2 letech měnit (pokud používáte pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii).

Při domácí kyslíkové terapii doporučujeme také monitorování saturace krve pomocí přenosného pulzního oxymetru.

6. Kvalita

 Kvalitní kyslíkové koncentrátory s běžnou údržbou vydrží až 10 let. Je nutné přístroje samozřejmě podrobovat pravidelné bezpečnostně technické prohlídce a zabezpečit výměnu filtrů. Také je vhodné si nechat cca 1x za dva roky přeměřit stabilitu koncentrace kyslíku, zdali neklesá.

Kvalita je sice často skloňované slovo, nicméně trh nabízí celou škálu přístrojů od různých výrobců. Kvalitu může odrážet i cena. Někdy se ale opravdu vyplatí zainvestovat trochu vyšší částku s tím, že přístroj opravdu vydrží. Na trhu můžete nalézt koncentrátory z Německa, Spojených států amerických, Koreje, ale i Číny. Je pak na volbě každého pacienta či instituce, jaký přístroj zvolí. Někteří výrobci se kvalitu snaží podtrhnout i prodlouženou zárukou.

 Jak aplikovat kyslík pacientovi?

Aplikace kyslíku pacientovi probíhá prostřednictvím kyslíkových brýlí či masky. Kyslík by měl procházet zpravidla přes zvlhčovač s průtokem kyslíku, který doporučí lékař. Aplikace je velmi snadná a přístroje jsou často uživatelsky velmi přívětivé. Vesměs stačí jedním tlačítkem oxygenátor zapnout a jednou nastavit průtok pro konkrétního pacienta. Pak už jen stejným tlačítkem vypnout a zapnout při další aplikaci. Kyslíkové brýle jsou velmi dobře snášeny většinou pacientů.

U pacientů plně závislých na kyslíku a zároveň pacientů upoutaných na lůžku je vhodné použít masku. Zda-li je kyslík správně aplikován, můžete ověřit například kontrolou saturace pomocí oxymetru či při návštěvě lékaře. Kyslíkové brýle je doporučeno měnit min. 1x za týden. Příslušenství je pak možné výhodně zakoupit v různých setech.

Jak se o přístroj starat?

Přístroje jsou téměř bezúdržbové. Přístroj by se měl udržovat v čistotě, v místnosti, kde se pravidelně větrá, a měl by být umístěn v prostoru z důvodu nutnosti nasávat vzduch z okolí přístroje. Není vhodné kyslíkový koncentrátor umístit například k topení či postavit přímo ke zdi. Bráníte tak proudění a nasávání vzduchu do přístroje.

S oxygenátorem by se nemělo zacházet s mastnýma rukama, v jeho blízkosti kouřit či zacházet s otevřeným ohněm. Přístroj je vhodné pravidelně vlhkým hadříkem setřít a kontrolovat vnější prachový filtr, na kterém se přirozeně zachytí prach při nasávání vzduchu z místnosti. Tento prachový filtr stačí vyprat ve vlažné vodě a následně nechat uschnout. Antibakteriální filtr a hepa filtr je nutné vyměnit poskytovatelem autorizovaného servisu. Doba výměny závisí na prostředí a intenzitě používání přístroje. Určitě je nutné filtry vyměnit nejdéle po 3 letech.

 Výhody kyslíkových přístrojů

Kyslíkové přístroje jsou v současnosti nejúčinnější a ekonomicky nejvýhodnější pro provádění dlouhodobé domácí oxygenoterapie. Výhodou je, že kyslíkový koncentrátor nemusíte ničím doplňovat, jen je nutné jej zapojit ke zdroji elektrické energie a kyslík vyrábí přímo ze vzduchu z okolního prostředí. Šetříte tím náklady i energii oproti kyslíkovým lahvím.

Mezi největší výhody oxygenátoru patří:

  • zabezpečuje aplikaci kyslíku v domácím prostředí;
  • průtok kyslíku je volitelný přímo na přístroji;
  • umožňuje dlouhodobou léčbu kyslíkem doma, bez pobytu v nemocnici;
  • přístroje jsou částečně mobilní díky kolečkům či plně mobilní s napájením z baterie;
  • nevyžaduje pracnou údržbu;
  • přítomnost bezpečnostních prvků chránících pacienta;
  • soustavná aplikace kyslíku, bez tlakové lahve;
  • tichý provoz.

 Závěrem

Pokud se budete o přístroj starat a budete dbát pokynů výrobce, jistě vám kyslíkový koncentrátor vydrží mnoho let. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, na které Vám tento článek neodpověděl, či se budete chtít třeba jen poradit, kontaktujte naše proškolené pracovníky na tel.: 733 600 220. Na našich stránkách si můžete zároveň vybrat a kyslíkový koncentrátor DeVilbiss pronajmout, který patří ke špičce na českém trhu.

Je vyrobený ve Spojených státech amerických a jako autorizovaný prodejce garantujeme odborné zaškolení a autorizovaný servis. Neváhejte se na nás kdykoliv obrátit, i pokud máte jen dočasnou aktuální potřebu vlivem nemoci či úrazu. Nabízíme i krátkodobý či dlouhodobý pronájem jak jednotlivcům, tak do zdravotnických zařízení, Alzheimer center, domovů pro seniory, lázní apod.

Přečtěte si také:

  1. Co je to pneumokonióza?
  2. Co je to hypoxie a hypoxemie?
  3. Co je to myopatie?
  4. Nemoc plná jizev na plicích – to je plicní fibróza