Pneumokonióza

 Pneumokonióza je plicní onemocnění, které vzniká dlouhodobou inhalací vzduchu obsahující anorganické částečky. Onemocnění vzniká změnami v plicích vyvolaných imunokompetentními buňkami reagujících na tyto částečky. Tak vzniká poškození intersticia plic, což je prostor mezi plicními kapilárami a stěnou plicních sklípků. Tento prostor je pak vyplněn elastickým pojivem.

Charakter onemocnění závisí na čase vystavení se inhalaci takovéhoto vzduchu, jeho intenzitě, dále pak na tvaru a velikosti vdechovaných částic. Částice můžeme rozdělit podle tvaru na fibrogenní a nefibrogenní. Mezi fibrogenní patří tzv. silikóza (vdechování částic oxydu křemičitého) a azbestóza (vdechování částic obsahujících azbest). Nefibrogenní jsou veškeré ostatní. Obecně platí, že onemocnění způsobená fibrogenními částicemi mají horší dopad na zdraví, jelikož nereagují na protizánětlivou léčbu. Z toho důvodu velmi často dochází k progresi daného onemocnění a následky jsou trvalé.

Onemocnění se projevuje zánětlivým stavem. Funkce plic je snížena a s progresí onemocnění ještě více klesá. Kašel a dušnost je typickým důsledkem onemocnění. Vzniká tak respirační insuficience neboli dechová nedostatečnost. Jedná se o neschopnost plicního systému zabezpečit dostatečnou výměnu plynů.

Mezi terapie v tomto případě patří hlavně:

  • Pokud se vyskytujeme v prašném prostředí, je nutné používat ochranné pomůcky.
  • Minimalizace výskytu v takovémto prostředí.
  • Dechová rehabilitace – inhalace léčiva.
  • Transplantace plic
  • Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) pomocí kyslíkového koncentrátoru – oxygenátoru.