Představte si kvetoucí louku, nádech, výdech… A najednou přichází ztížený dech. Kašel. Sípání. Alergie. Špatně se dýchá. Vítejte v kůži astmatika...
Astma jako civilizační choroba
Astma trápilo lidi již ve starověkém Egyptě, kde jej léčili pitím vonné směsi, z řečtiny pak pochází jeho označení ἅσθμα (ásthma) a znamená krátkodechost. Zastaralý název je záducha. Patří k největším civilizačním chorobám a trpí jím čím dál více dětí (až 10 %), většina astmatiků jsou i alergici. Astma je chronické onemocnění dýchacích cest s křečemi průduškového svalstva a dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami. Astmatik má ztížený dech a symptomy jako zrychlený, mělký dech, kašel, svírání na hrudi, dušnost nebo sípání.
Rozeznáváme dva druhy astmatu:
- astma průduškové (astma bronchiale) – chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest
- astma srdeční (astma cardiale) – dušnost vycházející z poruchy levé srdeční komory, kdy se v plicích hromadí krev
Pojem astma se však v současnosti chápe jako označení pro astma průduškové.
Co astma způsobuje
Astma je vyvoláváno celou řadou faktorů, které mají vliv na závažnost nemoci i odpověď organismu na léčbu. Faktory jsou původu environmentálního, vývojového či genetického.
Mezi environmentální faktory patří:
- znečištění vzduchu,
- alergeny (prachoví roztoči, švábi, zvířecí kůže a srst a plísně)
- chemické látky přítomné v životním prostředí,
- kouření během těhotenství a po porodu,
- znečištění ovzduší způsobené dopravou,
- těkavé organické sloučeniny v bytě nebo domě,
- ftaláty obsažené v PVC,
- chlorace v plaveckých bazénech,
- virové infekce dýchacího ústrojí
Souvislost s astmatem byla do roku 2005 prokázána u 25 genů, v roce 2006 jich bylo už přes 100 a jejich počet stále roste. Často se jedná o geny související s imunitním systémem nebo modulací zánětu.
Sezónní záležitost
V jarním období, kdy je zvýšený výskyt pylů, může propukat astma sezónně. Původce alergie jde vcelku dobře zjistit. Alergii na pyly značí podrážděný nos a senná rýma. Alergie na jídlo doprovází otok rtů, průjmy a žaludeční nevolnost.
Diagnóza a klasifikace
Astma je jako onemocnění dobře rozpoznatelné, jeho diagnóza však není nijak jednotně stanovena. Vychází se obvykle ze vzorce symptomů, reakcí na léčbu v průběhu času a spirometrie (vyšetření zjišťující funkci pacientových plic).
Stejně tak i klasifikace astmatu není možná jen z jednoho hlediska. Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, objemu vzduchu za vteřinu usilovného výdechu a vrcholu průtokové rychlosti na:
- občasné,
- slabé přetrvávající,
- středně těžké přetrvávající,
- těžké přetrvávající.
A aby toho nebylo málo, můžeme dělit astma na atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické), podle toho, jestli jsou symptomy vyvolány alergeny.
Záchvat astmatu
Mezi klasické příznaky astmatického záchvatu patří dušnost, sípání a svírání na hrudi. U některých jedinců se projevuje hlavně kašlem. Během záchvatu se objevují další symptomy, jako jsou namodralé nehty a kůže (z nedostatku kyslíku), nadmutí hrudníku, paradoxní puls (slabší během nádechu a silnější při výdechu) a zapojení pomocných dýchacích svalů.
Záchvat může vyvolat znečištěné ovzduší, pyly, plísně, včelí a vosí jed, zvířecí chlupy, úzkost, emoční napětí, ledový vzduch nebo i velká tělesná námaha a další. Astmatický záchvat může zapříčinit i smrt, k jeho zastavení se doporučuje:
- povolit těsný oděv
- použít sprej na astma (inhalátor)
- poloha polosedu (např. sed na zemi s nataženýma nohama a zády opřenými o zeď)
- sledování stavu a při vážném nebo nezlepšujícím se záchvatu zavolat lékařskou pomoc
Léčba astmatu znamená zlepšení symptomů
Lék na astma jako takové neexistuje, ale s pomocí specifického plánu sledování a léčby symptomů je možné dosáhnout zlepšení. Největšího účinku v léčbě lze dosáhnout identifikací faktorů, které astma spouští (například cigaretový kouř) a vyloučením jejich přítomnosti blízko pacienta. Jestliže se vyhýbat nelze, přichází na řadu podávání léků. Farmaka jsou volena i na základě závažnosti a četnosti symptomů. Přípravky na astma mohou být krátkodobě a dlouhodobě působící.
Oxygenoterapie
Léčba pomocí inhalace kyslíku, kdy je zapotřebí dopravit do těla dostatek kyslíku, se nazývá oxygenoterapie. U pacientů s dlouhodobě nízkou hladinou kyslíku v krvi zlepšuje kvalitu života, u těžké CHOPN prodlužuje i dobu přežití. Oxygenerátory (kyslíkové koncentrátory) vyrábějí kyslík z okolního vzduchu a můžete je využít při domácí oxygenoterapii. Kyslík se aplikuje na základě doporučení od lékaře. Na cesty autem nebo procházky lze dokonce využít i přenosného oxygenerátoru.
Kyslíkové koncentrátory si můžete zapůjčit už od 100 Kč za den. Pro domácí prostředí doporučujeme kyslíkový koncentrátor DeVilbiss Compact 525. Kyslík se podává maskou nebo kyslíkovými brýlemi a jak dlouho denně ho používat, určí lékař. Koncentrátor je na kolečkách, takže ho snadno přemístíte tam, kde ho zrovna potřebujete. Nezapomeňte, že kyslík je třeba aplikovat na doporučení lékaře.
Ať trpíte astmatem a zhoršeným dýcháním celý rok nebo sezónně, hůře se vám dýchá, nebo jen chcete ulehčit svým plicím v boji proti virovým onemocněním, oxygenoterapie je skvělým tipem.
Přečtěte si také: