Akutní respirační syndrom (ARDS): Když plíce potřebují intenzivní podporu

Akutní respirační syndrom (ARDS): Když plíce potřebují intenzivní podporu
Akutní respirační syndrom (ARDS) je vážný stav, při kterém
plíce ztrácejí schopnost efektivně okysličovat krev. Často vzniká jako komplikace jiného onemocnění nebo úrazu a vyžaduje intenzivní lékařskou péči. Pro pacienta však léčba nekončí v nemocnici – důležitou roli hraje následná péče, dechová rehabilitace a někdy i domácí kyslíková terapie.

Co je ARDS a jak vzniká

ARDS (z anglického Acute Respiratory Distress Syndrome) je stav, kdy dojde k masivnímu zánětu a poškození plicních sklípků. V důsledku toho se plicní tkáň plní tekutinou a znemožňuje výměnu kyslíku mezi plícemi a krví. ARDS se nejčastěji objevuje jako následek těžkého zápalu plic, sepse, úrazů hrudníku, vdechnutí škodlivin nebo komplikací po infekci COVID-19.

Jak se ARDS projevuje

Prvním varovným příznakem akutního respiračního syndromu (ARDS) bývá náhlý pocit dušnosti – pacientovi se špatně dýchá i v klidovém stavu. Jeho dech je rychlý, mělký a často doprovázený úzkostí či pocitem sevření na hrudi. Tělo se tak snaží kompenzovat rychle klesající hladinu kyslíku v krvi, která může vést k namodralému zabarvení rtů a konečků prstů (cyanóze), celkové slabosti nebo zmatenosti.

ARDS se obvykle rozvíjí během několika hodin až dnů po poškození plic. Stav se může velmi rychle zhoršovat, a pacienti tak často končí na jednotce intenzivní péče.

Lékaři používají k diagnóze několik metod:

  • RTG nebo CT hrudníku – odhalí rozsáhlé zakalení plicní tkáně způsobené otokem a zánětem.
  • Krevní testy – sledují okysličení krve a vylučují jiné příčiny dušnosti, např. srdeční selhání.
  • Pulzní oxymetrie – jednoduchý, neinvazivní způsob sledování saturace kyslíku. Zdravý člověk má hodnoty mezi 95–100 %, u pacientů s ARDS může saturace klesnout pod 90 %.

Kvůli těžkému selhání plic často nelze zajistit dostatek kyslíku běžným dýcháním – pacient je proto obvykle napojen na umělou plicní ventilaci nebo jinou formu podpory dýchání. 1

Léčba ARDS: Vysoká podpora, pomalá obnova

Prvotní léčba ARDS probíhá většinou na jednotce intenzivní péče. Cílem je stabilizovat pacienta, podpořit dýchání a zároveň léčit příčinu. Vedle mechanické ventilace se využívá i podávání kyslíku, léků na snížení zánětu a v některých případech i specializované polohování (např. na břicho).

Obnova plicních funkcí může trvat týdny až měsíce. V mnoha případech pokračuje po propuštění z nemocnice do domácí péče – včetně rehabilitace dýchání a kyslíkové podpory.2

Domácí péče a dechová rehabilitace

Po prodělání ARDS bývají plíce oslabené a pacient se snadno zadýchá i při mírné námaze. Zásadní roli hraje postupná dechová rehabilitace, která pomáhá obnovit sílu dýchacích svalů a zlepšit okysličování organismu. Kromě řízeného dýchání se doporučují i jednoduché dechové pomůcky, které podporují práci bránice a zvyšují vitální kapacitu plic.

U některých pacientů je potřeba domácí kyslíková terapie. Kyslíkový koncentrátor poskytuje dostatečné množství kyslíku bez nutnosti výměny lahví, a umožňuje tak pohodlnou péči v domácím prostředí. Na Proormedent.cz si je můžete zapůjčit nebo koupit. 

Jaké pomůcky mohou pomoci při rekonvalescenci

Vedle kyslíkového koncentrátoru hrají důležitou roli i další zdravotnické pomůcky, které usnadňují kontrolu a podporu dýchání:

  • Pulzní oxymetr – jednoduché zařízení pro měření saturace kyslíku v krvi. Vhodné pro každodenní sledování stavu.
  • Inhalátory a nebulizéry – pomáhají zvlhčovat dýchací cesty a podávat léčiva ve formě jemné mlhy.
  • Dechové trenažéry a expandéry – slouží k posilování dýchacích svalů, vhodné pro domácí rehabilitaci.

  • Rehabilitační šlapadla – pomáhají jemně zatěžovat organismus a zlepšovat celkovou kondici i oběhový systém.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Po propuštění z nemocnice je nutné pokračovat v pravidelných kontrolách u plicního lékaře nebo praktika. Pokud se objeví zhoršení dechu, přetrvávající únava nebo pokles saturace kyslíku, je třeba okamžitě konzultovat odborníka. Včasné odhalení komplikací může zabránit opětovnému zhoršení stavu.

Akutní respirační syndrom je náročná zkouška pro tělo i psychiku. Díky moderní medicíně a cílené domácí péči se však mnoho pacientů může postupně vrátit k běžnému životu. 

1. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/108674/Monografie_ARDS-z%20InD-text%20verze%2006.pdf?sequence=1
2. https://aimjournal.cz/pdfs/aim/2023/04/08.pdf

Autor článku

Fyzioterapeut Pavel Székely, Dis

Působí jako fyzioterapeut v rehabilitačním středisku Dopravního podniku hl. města Prahy již 27 let. Od roku 2003 působí jako stálý člen realizačního týmu a fyzioterapeut reprezentace České republiky v lacrosse.